Kontext
Praha na přelomu devatenáctého a dvacátého století nebyla jazykově jednolitá. Německé kulturní instituce stály vedle českých a židovské rodiny volily jazyk podle generace, vzdělání a prostředí. Jeden autor proto mohl číst v několika jazycích, ale publikovat převážně v jediném.
Co je podstatné
Označení pražská německá literatura pomáhá vymezit korpus, může však zakrýt překlady, přátelství a konflikty, které překračovaly jazykové hranice. Židovská identita navíc nebyla u všech autorů stejná: mohla být náboženská, rodinná, kulturní, politická nebo vnucená antisemitismem okolí.
Praktický pohled
Při četbě je užitečné sledovat původní jazyk, rok a místo vydání i cestu textu do češtiny. Překlad není průhledné okno. Rozhodnutí překladatele může měnit rytmus, humor a společenský odstín, a proto stojí za to porovnat více vydání.
Co si odnést
Pražská literatura je zajímavá právě díky průnikům. Nejde o několik uzavřených polic podle jazyka, ale o síť autorů, redakcí, kaváren a čtenářů, kteří si byli někdy blízko a jindy si nerozuměli.
