Přestavba města ohrožovala osm století stop
Praha chtěla na začátku dvacátého století proměnit středověké čtvrti v moderní metropoli. Demolice v Josefově odstranily chudé domy, ale také stavby a interiéry, které nesly dějiny židovské obce. Potřeba zachránit alespoň část předmětů vytvořila bezprostřední podnět k založení muzea.
U zrodu stál Salomon Hugo Lieben
Historik Lieben vedl skupinu členů pražské židovské obce, která vytvořila Spolek pro založení a vydržování Židovského musea v Praze. Dvojjazyčné české a německé stanovy schválilo místodržitelství Království českého. Formální krok dal soukromé snaze právní rámec a možnost dlouhodobě spravovat sbírku.
Dějiny muzea později získaly tragický zlom
Za nacistické okupace byly do Prahy soustředěny předměty ze zrušených židovských obcí. Sbírka tím mimořádně narostla, ale vznikala uprostřed deportací a vražd vlastníků i správců. Po válce následovala státní kontrola v komunistickém Československu. Muzeum se k nezávislé práci vrátilo po restituci v devadesátých letech.
Výročí není pouze oslavou instituce
Sto dvacet let připomíná rozhodnutí zachovat hmotné doklady ještě předtím, než zmizí. Současné muzeum spravuje synagogy, hřbitov, archiv, knihovnu a rozsáhlé sbírky. Jeho úkol zahrnuje ochranu originálů i vysvětlení okolností, za nichž byly předměty vytvořeny, získány nebo násilně opuštěny.
